Rubrika: Klasika

Dopolední slunce začalo zahřívat stromy lesa a vyhánělo i poslední cáry ranní mlhy. Ozzie přinesl ke stanu dřevo na oheň a po odložení všech polen se svalil do jednoho z rozkládacích křesílek. Na druhém byla barevná podprsenka a Mike. „Hele díky za to dřevo, já se jdu trochu projít. A prosimtě nedělej kravál, Nicki asi ještě spí. V noci jsme trochu řádili, tak je asi ještě unavená, hehe.“ Podal mu ruku a vydal se někam do lesa. „Asi ještě spí…“ zabrumlal si pro sebe Ozzie a odfrkl si. Jasně, hlavně že on tady všechno udělá a ona pak milostivě vyleze …

Stál ve sprše a po dlouhé dni v kanceláři byly proudy horké vody asi to jediné, čím se teď chtěl zabývat. Jeho tělo se postupně uvolňovalo a on vypouštěl z mysli denní starosti a plně se poddával působení nejpřirozenějšího živlu. Jen se otočil, spatřil Sašu, jak si u umyvadla u protější stěny pomalu stahuje kalhotky. Nechala je spadnout ke kotníkům, obratně nabrala na palec v punčoše a přidala k černé podprsence ležící opodál. On se dál věnoval očistě těla i duše s vědomím, že se k němu to krásné tělo zanedlouho připojí. Pečlivě vyhákla z boltců náušnice a položila je …

Když někdo přitáhne do vesnický hospody novou kočku, je jasný, že na ni budou všichni slintat, zkoušet ji sbalit a když se na někoho usměje štěstí, třeba si to rozdaj někde vzadu u fotbálku nebo ho aspoň vykouří a nechá si omakat kozy. Milan byl známej jako mladej chlípník a každej měsíc mluvil o nějaký nový pichně, kterou si přitáh domů, vez odněkud autem nebo prostě s ní něco měl, aspoň podle vlastního tvrzení. Kámoši u piva mu to ne vždycky věřili, ale ty jeho šukací storky si vždycky rádi poslechli. Někdy dělal kůžičky a chtěl za to panáky a …

V ložnici planulo několik svíček a jedna tlumená lampa. Jill se probírala papíry na příští týden, ale už jí to nemyslelo. Potřebovala připravit aspoň koncept té exhibice, ale všechny události týdne včetně vytopení jejího bytu ji dokonale psychicky odrovnaly a nemohla se pořádně soustředit ani na běžné denní činnosti. Potřebovala vypnout, jen nevěděla jak, protože svou práci milovala. Někdo zaklepal na dveře. Došlo jí to až po několika vteřinách. „Dále…“ prohlásila bezmyšlenkovitě a dál zírala do děsivě prázdného papíru. Klika cvakla a vstoupil Mitch, přítel její sestry. „Hele, co ty tady…?“ nadhodila s tužkou mezi zuby. „Hele nějak nemůžu spát, …

Na Masarykově nádraží se život nikdy nezastavil. Nota bene ve čtvrt na tři odpoledne. Na informační tabuli jen přeblikávaly příjezdy a odjezdy vlaků a Roman nervózně pokukoval po hodinkách a mobilu. Očekával něčí příjezd a trvalo to už moc dlouho. Asi se někde zasekli. Stranou jeho pohledu vystoupila z vlaku brunetka s telefonem v ruce, taškou přes rameno a lehce zmateným výrazem. Rozhlížela se co pár vteřin na jinou stranu a hledala asi orientační cedule a další informační body. Míjela Romana hledícího na displej telefonu a pak mu poklepala na rameno. „Dobrý den, můžu se zeptat…?“ „Určitě.“ přitakal. „Víte, jsem …

Vesnice se stále otřásala explozemi a kulky hvízdaly v uličkách. Nájezdníci byli už na ústupu a nebude trvat dlouho, než opustí město docela a zůstanou tu jen těla. Claire a Morris vedli záchranný tým. Ten se teď ale staral o přeživší a oni dva se pustili do kontroly zbývajícího terénu. Rozhodně nechtěli, aby jim něco nečekaného vpadlo do zad, když je budou zpomalovat ranění. Uhli před salvou odněkud ze tmy a zapadli za první dveře, které šly otevřít. Tam ale Claire propadla noha víkem od sklepa a s leknutím se začala kutálet po schodech do sklepa domu. Naštěstí dopadla na …

Mariňák v klobouku čekal venku před chatou na transport se zásobami a výbavou do člunu. Zatím se akorát hrabal v pozůstatcích ohniště a díval se, kde je co potřeba. Sniperka si vedle houpací sítě zapínala blůzu a kontrolovala, jestli má všechno, co potřebuje. Pak si přes rameno přehodila tlumok a vyšla do stoupajícího slunce. Původně chtěla vyrazit za úsvitu, ale profesor jí nikam neuteče a tihle vědci stejně vstávali až později, protože obvykle bádali a pracovali celou noc. „Ahoj zlato, tak já vyrážím, je toho přede mnou víc než dost. Opatruj se tady a nenech se rozkousat nebo uklovat.“ „Jasně.“ …

Odcházeli z recepce předčasně, ale Kristýna záhy pochopila, proč Michal zaparkoval v odlehlém koutu. Bylo tu krásně šero, a přestože bylo jasné, že večer dojde na všechny možné milostné hrátky, mohli si tady dopřát první kolo na čerstvém vzduchu. „Sakra, nechal jsem tam sluneční brýle.“ postěžoval si, když jí otevřel dveře a usadil ji na bíle potaženém sedadle. „Hned jsem zpátky.“ Přikývla a dívala se, jak ho polyká tma. Jakmile byl z dohledu, vyhrnula si volné šaty a její ruce okamžitě zajely pod okraj kalhotek. Obratně je stáhla přes kolem a botky a přehodila nenápadně přes černou řadicí páku. Vzhledem …

Když ho našla, válel se v průchodu a sotva dýchal. Automaticky zkontrolovala tep a další životní funkce, ale tenhle měl kliku. Jenom ho zmlátili a okradli, tady na konci periferie celkem běžný jev. Když mu zvedla trochu hlavu, zarazila se. Kolárek. Sejmuli tu už kdekoho, ale kněze ještě ne. Zatajil se jí dech. Tohle nemohla nechat jen tak. Nebyla věřící, ale některé věci se stejně nedělají, ať už o světě přemýšlíte jakkoli. Dalo to dost práci, ale nakonec se dokázal trochu pohybovat po vlastních a s její pomocí se dostal až do čtvrtého patra, kde bydlela. Nebyl vážně zraněn. Jenom …

Zatímco si obouvala páskové boty na podpatku, několikrát si rozkošnicky přejela po nohách v černých punčochách. Vydávala se nahoru do koupelny v patře jen v punčochách na podvazku, kalhotkách a černé krajkové podprsence s třásněmi. Postupovala po schodech pokrytých tmavě červeným kobercem a světlo hladilo její bílou kůži i uhlově černé vlasy. Její miláček byl ve vaně a pokrýval si zrovna svalnatá ramena pěnou, která tu ukrývala, tu odhalovala jeho tetování. Postavila se do dveří a trochu se zavlnila, aby mohl spočinout očima na každém kousku jejího těla a užil si její obleček, než ho z ní sundá. Když si sjela rukou ke kalhotkám …

Procházela se svou krásnou kuchyní a očekávala každou chvíli, až se její manžel vrátí z práce. Už před chvílí připravila dva poháry s ovocem, ale zmrzlinu do nich přidá až na poslední chvíli. Nechce přece, aby roztála. Neměla toho na sobě moc. Kromě černé zástěry jen lehký top a tanga. Nebylo se ostatně čemu divit, venku bylo teplo a i sem to větřík docela foukal. Umyla si ruce a utřela se do zástěrky. Ačkoli působila dojmem flákající se manželky zbohatlíka, doma toho zastala dost. Rozhlížela se tak po kuchyni a přemýšlela, co by ještě mohla vyvádět. Ale ať dumala, jak dumala, nenapadalo …

Dřepěli u kašny v parku, cákali po sobě vodou a občas, když se dostatečně přiblížili, si dali pusu. Žádného francouzáka, jen takové to ťuknutí, které můžete v pohodě provozovat na ulici i jinde na veřejnosti, aniž by se nad tím kdokoli pohoršoval. Dělali v tom parku ještě jiné vylomeniny, ale všechno ve vší počestnosti. Na šoustání dojde později. S několika drobnými zavazadly a jejím plyšákem a deštníkem procházeli několika propojenými dvorky místních činžáků. Pak si našli tiché místo. Takový ten mrtvý bod, který nebyl nikde v místnosti, ale byl tak na očích, až tam nikdo nechodil. Zatímco vedle ní padaly z okapu kapky vody, přijímala opřená …