Duchovní paroháč 02
„Jsi tak milý,“ řekla Ann, když mi vylezla na klín. Neměl jsem tušení, na co naráží, ale byl jsem příliš zaujatý, abych se na to ptal. Vytáhla mě do ložnice a svlékla mě. Zhasla světla, nechala rozsvícené jen světlo v koupelně, vlezla do postele a roztáhla nohy v pozvání. Přiblížil jsem se k posteli a náhodou jsem pohlédl na noční stolek. Tehdy jsem zjistil, o čem mluvila. Na nočním stolku byla ta stará dřevěná kachna. Jenže byla zrestaurovaná. Měla nový nátěr a chybějící kolečko bylo nahrazeno. Vypadala téměř jako nová. Byl jsem ohromený. Vím, že jsem ji vyhodil do …