Šukání, zatímco čekáme na potraviny

Venku prší. Ráno začalo mlhavě a pomalu, ale teď už prší v lijáku. Vstali jsme z postele před pár hodinami, ale kromě přípravy snídaně a vypití dvou šálků kávy jsme se moc nehýbali. Konečně špatné počasí, těšili jsme se, až si oblékneme nové tepláky, a teď máme příležitost. Toužíme po teple. Obvykle by to byl krb, ramen a ten nejhorší vánoční film, jaký si lze představit, abychom se mohli navzájem šťouchat lokty do boků a když to bude nejhorší, ptát se, proč v tom hraje Lindsay Lohan. Ale dnes chceme být po dvojité dávce kofeinu trochu aktivnější. Takže oba začneme …

Poslední šuk rozvedených

Podepsal jsem se na tečkovanou čáru. Samozřejmě svým plným jménem. Zíral jsem na Angie. Ona se na mě mračila a založila ruce na prsou. Věděla, jak jí prsa takhle tlačí na ruce? Vypadala větší, pevnější – a to už měla dvojité D. Zatracená prsa. Podíval jsem se jí do tváře. Taková mrcha. Vzala formuláře, vyrovnala je a vložila do žluté obálky – A4. Angie olízla lepidlo. Vzpomněl jsem si na ten pocit na kůži, na jazyku, na špičce mého penisu. Můj penis si to také pamatoval. Zatnul jsem pěsti. „Počkej,“ řekl jsem – zrovna se chystala vyjít ze dveří, právě …